Mincovní poklady

na Hedvábné cestě

 

V rámci této expozice představujeme patnáct (!) autentických mincovních pokladů nalezených na místech, jimiž procházela Hedvábná cesta. Poklady pocházejí ze soukromé sbírky a dokumentují dlouhé období od 1. století př. n. l. až do počátku 13. století. Expozice je vynikající přehlídkou dějin mincovnictví Střední Asie, přičemž všechny vystavené soubory jsou bez jakýchkoli analogií v českých sbírkách.

01 Nejstarším z vystavených celků je poklad 50 stříbrných drachem ražených jménem baktrijského krále Aza II. (podle legendy jednoho z biblických Tří králů; asi 19 př. n. l.? až    5  n. l.), nalezený v Mir Zakah (Afghánistán) ve 40. letech 20. století.
02
O půl tisíciletí mladší jsou dva poklady více než 60 drachem ražených jménem krále Bílých Hunů (Heftalitů) Napki Malky (kolem roku 500). Přesnou dobu vlády tohoto hunského krále neznáme a rouškou tajemství je zahalen i její průběh. Prvním z obou pokladů mincí ražených jeho jménem, nalezený v oblasti mezi Kábulem a Ghaznou v roce 1974, obsahuje 42 nádherných mincí krále Napki Malky. Mince z tohoto pokladu jsou jedny z nejkrásnějších, jaké se z této doby dochovaly. Druhý poklad tvoří 20 drachem, které kvalitou stříbra i stavem dochování nesrovnatelné s prvním pokladem i se soudobými sásánovskými ražbami. Poklad, který je pravděpodobně neúplný, byl za neznámých okolností ukryt v Herátu v dnešním západním Afghánistanu.
03
Třetí, malý poklad tvoří 5 velmi vzácných mincí hunského vládce Šáhí Tigina (asi 710–720), nalezených na počátku 20. století v oblasti mezi Kábulem a Gandhárou.


V okolí Herátu byly v polovině 20. století nalezeny dva mincovní poklady stříbrných drachem perských velkokrálů z dynastie Sásánovců. Mezi mincemi prvního z obou pokladů čítajícího 136 stříbrných drachem z období od 6. do první třetiny 7. století jsou zastoupeny ražby sásánovských velkokrálů Kaváda I., Husrava I., Hormizda IV. a Husrava II. Některé z mincí jsou zachovány prakticky v ražebním lesku.

Druhý poklad stříbrných drachem sásánovských velkokrálů tvoří 94 mincí ražených rovněž jménem uvedených panovníků. Chybí jen ražba Kaváda I. Herát historicky spadá mezi východní provincie kontrolované panovníky sásánovské dynastie (226–651). Jde zároveň       o oblast, kam zasahoval také oběh mincí Heftalitů (Bílých Hunů), z nichž se skládá nejmenší ze tří pokladů sásánovské doby, o němž nemůžeme říci nic určitého. Vzhledem k tomu, že Herát padl do rukou Arabů až v roce 652 a nejmladší mince v obou sásánovských pokladech byly vyraženy v roce 628, nelze dávat ukrytí pokladů do souvislosti s válečnou invazí. Je možno předpokládat, že mince byly ukryty spíše z důvodu obav majitele o vlastní bezpečnost na cestě za obchodem, který ani v obtížném období na konci vlády Sásánovců zřejmě neztratil na intenzitě.


Období arabské nadvlády na Blízkém východě a ve Střední Asii reprezentuje dvojice velmi zajímavých pokladů složených převážně ze stříbrných dirhamů ražených od 8. do 10. století chalífy z dynastie Abbásovců. Součástí jednoho z pokladů jsou rovněž jednotlivé mince ražené sásánovskými panovníky (počátek 7. století) a Sámánovci (10. století). Oba svým složením příbuzné poklady obsahují celkem 103 mincí.

Následující mincovní poklady reprezentují vrcholný středověk ve Střední Asii. Nejstarším z nich je poklad 53 stříbrných dirhamů ražených jménem několika panovníků sámánovské dynastie v 10. století. Poklad je důležitým svědkem obchodu na Hedvábné cestě. Sámánovské dirhamy byly ve středověku „tvrdou“ a žádanou měnou v celé Střední Asii a na Blízkém východě. Poklad byl nalezen v Buchaře (Uzbekistán) na počátku 90. let 20. století. Jedná se   o velice zajímavý soubor mincí ražených pěti různými králi. Dirhamy zůstaly zachovány v prvotřídní kvalitě.
Počátky expanze turkického etnika do Střední Asie dokumentuje poklad tvořený 52 stříbrnými dirhamy raženými jménem velkého panovníka a dobyvatele Mahmúda z Ghazny (998–1030) a jedním raritním stříbrným dirhamem raženým jménem jeho syna Muhammada ibn Mahmúda (1030). Poklad byl nalezen před druhou světovou válkou v Ghazně, sídelním městě sultanátu. Původně obsahoval údajně 365 mincí.

Menší poklad čtyřiceti stříbrných dirhamů ražených jménem panovníků ghórovské dynastie pochází z konce 12 a počátku 13. století. Sultanát Ghórovců v dobách své největší slávy kontroloval území od východního Íránu, přes celou Střední Asii a severní Indii až po dnešní Bangladéš. Poklad obsahuje řadu raritních mincí, z nichž některé jsou doposud známé pouze  v jediném exempláři.

Nejmladší z vystavených mincovních pokladů souvisí s expanzí Čingischánových mongolských vojsk do Střední Asie. Jedná se o dva poklady obsahující celkem 641 džitalů (drobných měděných mincí) ražených jménem chórezmšáha Alá ad-Dín Muhammada mezi lety 1215 a 1221 v Ghazně a velmi zajímavý poklad 79 dirhamů z tzv. praného stříbra (postříbřené mědi) ražených jménem téhož panovníka mezi lety 1215 a 1220 v Samarkandu.

Expozici doplňují relevantní trojrozměrné předměty, které umocní autentickou atmosféru prezentovaných souborů.

Součástí vystavených souborů jsou srozumitelné, atraktivně zpracované informační panely na kapách (většinou v rozměrech 150 x 80, 130 x 80 a 110 x 80 cm), velkoformátové tisky (dle domluvy nebo ve standardním rozměru 200 x 300 cm), mapy, dokumentární filmy, animace a další audiovizuální dokumentace dle domluvy.

Příklad zpracování infopanelů, map a velkoformátových tisků:

Panely věnované obecně-historickým souvislostem (výběr)


P1_150x80 P6

Panely věnované jednotlivým mincovním pokladům (výběr)


P4_60x50 P9 P10

Panely věnované konkrétním historickým tématům souvisejícím s mincovními poklady (výběr)


P2_110x80 P3 P7 P8

Velkoformátové kresebné rekonstrukce a veduty míst, kde byly mincovní poklady nalezeny (výběr)


Gh Vf01 P11


První pravý box

Vyprávíme velkolepý příběh dálkových obchodních cest, které odnepaměti spojovaly civilizační centra i nespočet oáz, měst a přístavů všech tří kontinentů Starého světa. Chceme hovořit o Hedvábné cestě, jejíž strhující osudy v rámci naší výstavy ztotožňujeme s principem civilizačního vývoje a v nejobecnější rovině též s dějinami světa.